Animefest 2018

22. května 2018 v 20:05 | Shizu |  Cony
Opět nastal květen a s ním i mnoha fanoušky očekávaný 15. ročník Animefestu. Po dlouhém jednom roce jsme se zase všichni mohli sejít na brněnském Výstavišti ať už v rozličných cosplayích nebo v civilu, a hlavně si užít té skvělé atmosféry a popovídat si s kamarády, které jindy nemáme možnost vidět. Postřehů mám v živé paměti zatím nespočet, a tak se pustíme do klasické každoroční bilance!




Narozdíl od minulého roku jsem si letos řekla, že si na cosplayích dám víc záležet; ačkoliv jsem dříve nejednou pendlovala mezi rozhodnutím, zda cosplay pověsit na hřebík či nikoliv, nakonec jsem dala přednost tomu ještě nějaký ten pátek u tohoto koníčku setrvat. A tak jsem chystala, kupovala, vyráběla, co mi síly stačily, přdevším tedy co se mého nového cosplaye na Willyho Wonku týče. Díkybohu jsem vše stihla (a je úplně jedno, že v den začátku conu! :D) a mohla se v klidu připravit na přicházející Animefest.

Pátek

Jako každý rok u mě přespávalo pár mých kamarádů, tentokrát v jiné sestavě než dříve, avšak i tak mě neminulo chystání spaní a věcí s tím spojených. Proto pro mě byl pátek hektický již od brzkých ranních hodin, a já měla strach počítat naspané hodiny za poslední týden. Díkybohu jsem se však již nemusela stresovat ohledně nekonečné fronty, jež by nás čekala, jelikož jsme se s kamarádem jeli nechat odbavit již den předtím, za což má organizační tým Animefestu jedno velké plus; ušetří to mnoho času těm, kteří jsou v Brně již dříve a uvolní se tak místo pro ty, kteří přijedou až v pátek. Co jsem však slyšela, tak si mnoho lidí stěžovalo na nedostatek odbavovacích míst, což však orgové mají v plánu příští rok napravit v podobě většího množství počítačů.


Jakmile jsme se zase po roce dostali do areálu Výstaviště, ovládl mě pocit, jakoby minulý ročník byl tak nanejvýš měsíc nazpět; vzpomínky z minulého roku byly tak neskutečně živé! Jediné, co bylo na první pohled jiné, byla změna seskupení stanů, což se ale mění každým rokem. Sluníčko příjemně svítilo a podbarvovalo už i tak pozitivní náladu.

Když jsme vkročili do rotundy a jali se do prozkoumávání nových prostor, byli jsme v první chvíli poměrně zmatení; nově otevřená hala se zdála být úplně stejná jako ta předchozí, avšak s úplně jinak řešeným prostorem. V první chvíli jsme si říkali, zda náhodou nepřesunuli stánky jinam, ale pak nám došlo, že je tato hala vlastně zrcadlově řešenou verzí haly A1. Nacházely se zde stage na přednášky, ukázky a diskuse, stánky pro cosplayery a cosplay zázemí, které je rok od roku čím dál rozšířenější. Jelikož to tam ještě poměrně zelo prázdnotou, rozhodli jsme se tedy pokračovat ve zkoumání dalších zákoutí rotundy.


Nakonec se hala s obchodními stánky nacházela jen kousek od té druhé, a tak se v nás opět rozlil pocit déja vu, jelikož bylo vše zase při starém. Prošli jsme si všechny stánky a zjistili, že tam vlastně nic moc nového neprodávají (tedy až na Kimi no na Wa artbook, za jejíž absenci v mém vlastnictví jsem zamáčkla nejednu slzu), tudíž jsme ani neměli moc proč utrácet. Jediné, za co mělo skutečně smysl utrácet byly printy a díla tuzemských cosplayerů a kreslířů. I tak jsme si však tuhle investici nechali až na zítra; u mě jako důvod převládal fakt, že bez mého komorníka po boku jsem byl nucen ponechat si pásku přes oko, což znamenalo trpět ztrátou rozeznávání perspektivy a bližších detailů.


Pátek jsme tedy opět strávili takovým tím tradičním oťukáváním a poznáváním, abychom mohli další den na Výstaviště zaútočit v plné parádě!

Sobota

Další den jsme přijeli na místo činu na naše poměry relativně brzy, a tím u nás započalo fotografické a čokoládové šílenství. Jelikož jsem ten den měla cosplay Willyho Wonky, tematicky jsem vyrobila čtyři tucty mini čokoládek s pěti schovanými zlatými kuponky; to bylo jedno z lákadel, které přitahovalo lidí více, než jsem sama původně čekala (ne že bych se divila :D). Zároveň roztomilá Judy Hopps v provedení DeiDei byla též mnohdy vyzývána na focení, a tak jsme se pohybovaly mnohem pomaleji, než jsme měly v plánu. I tak jsme se však postupně dostaly do haly, něco málo pofotily a šly si stoupnout do fronty na Cosplay debut.


Ač původně hlásili zataženo, déšť a 17°C, nakonec nás překvapilo hřejivé sluníčko a občasných pár kapek. To by bylo veskrze přívětivé, avšak ne v momentě, kdy jsme čekali ve frontě chvíli po poledni vystaveni přímým paprskům. Vrstvy make-upu tály jako čokolády v mém boxíku a my počítali každou minutu. Nakonec si tedy začátek soutěže neodpustil onu akademickou půlhodinku, ale hlavně, že jsme se úspěšně dostali do rotundy!

Musím říct, že na to, že Cosplay debut je soutěží především pro začátečníky, nasadil neskutečně vysokou laťku. Mnoho cosplayerů odvedlo bezpochyby znamenitou práci, ať už jejich tvorbou, svéráznou scénkou či kombinací obojího. O úžasné moderátorce Arashi ani nemluvě; jednoduše skvělé. Po zhlédnutí všech čísel jsem byla skutečně na vážkách, koho vybrat za své tři favority, ale nakonec jsme se všichni rozhodli a vhodili lístky do hlasovacích uren.

Po Cosplay debutu jsme si nemohli nechat ujít šanci vidět se s japonskou cosplayerkou Reikou, jež byla letošním zahraničním hostem a odpoledne prodávala i printy, na které se stála nemalá fronta. Nicméně i my jsme si odnesli svůj podepsaný výtisk a fotku s Reikou k tomu. A to se Horste vyplatí!


Cosplay soutěž jsme jaksi minuli, nicméně jsme tento čas strávili alespoň focením a natáčením. Potkávali jsme spoustu skvělých lidí a měli radost z každého úsměvu, který jsme si s ostatními vyměnili. Onen svérázný punkový objímač z minulého roku se zde již nenacházel, ale i tak zde jako každý rok bylo možno potkat několik desítek plakátů a destiček s nápisy "Free *doplňte cokoliv*".

Odpoledne jsme areál Výstaviště s DeiDei na chvíli opustily z důvodu zahnání hladu, jelikož všemi vychvalované Karé Raisu již bylo vyprodáno a zbytek občerstvení v areálu bylo na naše poměry až příliš drahé. Nicméně jakmile jsme se vrátily, prošly jsme si pár dalších míst a s časovou rezervou zamířily na místo přednášky Jak uspět v boji proti sailor uniformám od Tawii Szöllösy.

Přednáška začínala bohužel až ve 20 hodin, tudíž jsme toho měly poměrně hodně nachozeno a energie nám na kontě zbývalo poměrně málo. Proto jsme často při vybídnutí přednášející ke spolupráci unaveně mlčely, a řekla bych, že podobných případů bylo více. Byla to škoda, jelikož přednáška byla velmi zajímavá, avšak věřím, že by si ji mnozí užili mnohem více, kdyby se konala trochu dřív. Nic ale nemůže být ideální, co si budeme povídat.


Bohužel jsme musely odejít dřív, než přednáška skončila, abychom se stihly rozumně dopravit domů, a tak jsme přednášku nestihly celou. Nicméně je skvělé, že se celý program streamoval a postupně se objeví na YouTube k dispozici pro ty, kteří nestihli všechno a rádi by se na něco podívali dodatečně. :)

Neděle

Neděle byla pro mnohé návštěvníky spíše odpočinková a rozlučková, jelikož jste drtivou většinu mohli potkat s kufry, pytly naditými cosplay doplňky a nakoupenými drobnostmi ze stánků. Dokonce i na uložení kufrů do šatny se stály fronty.


Jelikož jsme na tento den byli domluvení se skupinkou cosplayerů z Life is Strange, strávili jsme celé dopoledne focením a točením na Animefestí CMV. Po skončení jsme se rychle přesunuli do fronty na Vyhlášení soutěží, na které postupně navazovalo i Slavnostní ukončení festivalu. Poprvé jsem tedy měla tu čest být na těchto dvou bodech programu přímo v rotundě a skutečně toho nelituji. Je to naprosto odlišný zážitek sedět na židli a sledovat video na plátně, než vidět všechno tohle dění naživo. Až jsem litovala, že jsem v minulých letech všechny tyto programy vynechala.

Zakončení 15. ročníku Animefestu bylo vtipné, svérázné a obdivuhodné; musím říct, že rok od roku si všech Animefestích organizátorů vážím čím dál víc; ta práce, kterou musí odvést, co všechno musí zařídit v průběhu celého roku, aby pouhé tři dny celé akce fungovaly tak, jak mají,... Spousta z nás ani nemá tušení, kolik tvrdé dřiny za tím vším stojí.


A tak, stejně jako bylo řečeno na konci Animefestu - kdykoliv potkáte na AF jakéhokoliv orga, ze srdce mu poděkujte, jelikož nebýt těchto šikovných lidiček, neměli bychom možnost účastnit se každoročně tak skvělého conu, jakým je právě Animefest.

Shrnutí

Letošní Animefest byl vyčerpávající, ale skvělý. Cosplayeři opět odvedli obrovský kus práce na svých kostýmech, přednášející ze sebe vyždímali všechny znalosti, které nám chtěli předat a organizátoři jeli na plné obrátky do posledního momentu.

Velmi příjemně mne překvapil letošní systém náramků a frakcí; jednak mě potěšila vyšívaná verze motivu, jednak styl rozřazování. Řekla bych, že tento způsob má mnohem větší perspektivu než původní "Chaos" a "Řád". Myslím, že pokud se tento koncept uchytí za správný konec (což se zatím uchytil), máme se na co těšit.

Také mě příjemně překvapila letošní aplikace, kterou jsem používala mnohem časteji než ročník minulý, ač se mi nepovedlo se přihlásit ke svému účtu na sbírání bodů. Myslím, že když se vychytají všechny mouchy, které vypluly na povrch za chodu, stane se z toho šikovný pomocník počas této jedinečné akce. Co mi přišlo asi nejlepší, byla možnost označení oblíbených položek v programu, tudíž jsem nemusela zdlouhavě hledat, kdy a kde bych ráda byla.


Úplným závěrem bych chtěla poděkovat všem zúčastněným za skvělou a nezaměnitelnou atmosféru, kterou společně všichni každý rok dotváříme a hlavně všem organizátorům za skvělou akci. Animefest je pro mě vždy takovým zlatým hřebem toho "komunitního conového roku", a stejně jako každý rok mě nezklamal. Jediné, co si však říkám, je to, že bych si mohla aspoň jeden ročník vynahradit na to klasické civilní cestování z přednášky na přednášku, které mi asi zatím není souzeno. :D

Co Vy a pocity z Animefestu? Podělte se se mnou se svými postřehy v komentáři! <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama